Mistrovství Evropy kategorie KZ2 se dostalo ke konci a poslední letošní evropský závod se uskutečnil na tarti v italském Sarnu, poblíž Neapole. Okruh je vzdálený asi 1300 km od Českých hranic a patří k nejlepším v Itálii a možná i v Evropě. Je zde skvělé zázemí nejen po technické stránce, ale nechybí zde ani dobrá restaurace v závodnickém stylu.

My jsme na okruh přijeli už v úterý večer a zabydleli jsme se. Ve středu se vyplňovaly papíry atd. Už ve čtvrtek odpoledne proběhly dva zabíhací tréninky, ve kterých všichni zajížděli motory atd. I my jsme toto absolvovali a časy, které se jely, když se "tahalo" nebyly špatné. V pátek byli 4 oficiální tréninky, které se už jedou na kódem označených kolech. Náš zásadní problém byl, že jsem na Evropu nachystali nový rám, který ale nebyl stejný jako předchozí a celý víkend jsme se trápili s nastavením. Povedlo se nám to až v neděli na poslední bodovanou jízdu, na které to bylo hned vidět. Takže již od pátečních tréninků nebyly dosahované časy podle našich představ.

Sobotní měřený trénink nebyl zas až tak špatný, jak vypovídal pátek. Dosažený 15. nejlepší čas byl dobrý start do kvalifikaček. Jely se 3 rozjížďky. Naše skupina byla C. První ze tří jízd probíhala bez problému a Martin si dojel pro dobré 5. místo, což byl důležitý základ. Ani ve druhé jízdě nebyl problém, kromě jedné situace hned po startu, kdy se před Martinem roztočil soupeř a ke kolizi nebylo daleko. Konečné 7. místo ve druhé jízdě byl úspěch. Bohužel třetí jízda už nebyla tak pěkná. Po úspěšném startu, kde Martin předstartoval před ním stojícího američana Carltona, ho tenhle "Amík" nabral hned v první zatáčce a bez milosti, jako se zavázanýma očima, ho hrnul před sebou, až ho otočil do protisměru (viz foto). Je to už po čtvrté, co nás tento Američan úspěšně odstranil z dráhy na Evropě (2x v Ugentu, 1x ve Varennes a 1x zde v Sarnu). Konečné 17. místo nám hodně zkazilo šance dobrého postavení na startu do nedělního 1. finále.

Nad Sarnem se v neděli ráno snášel opar mlhy a warm-up se jel v takovém tom nepříjemném dusnu. Čas z warm-upu nebyl dobrý, protože jsme pořád neúspěšně ladili ten nový podvozek a gumy už také nebyly nejnovější. Po tomto tréninku, který jse jel v 9 hodin, jsme si dali pauzu a čekali na 1. finále, které bylo naplánováno až na odpolední hodiny. Když jsme se konečne dočkali finálové jízdy, tak na hodinách bylo už něco kolem tří odpoledne. Start byl připraven a vše mohlo začít. Bohužel pro každého to začalo různě. Po našem dobrém startu ze 17. místa se Martin dostal až k první desítce, ale jeho naděje uhasil hned v první zatáčce nějaký "blbec", který Martina poslal do pole. Průběh zbytku závodu nemá cenu komentovat. Za zmínku stojí, že se Patrik Hájek dostal na 4. místo po vypadnutí tří jezdců a poté na 3. místo, když v poslední zatáčce předjel "vystrkávacím" způsobem soupeře, jezdícího na 3. místě.

Do druhého finále se nám konečně po dvou dnech podařilo naladit káru a na nic jsme nečekali. Stíhací jízdou se Martin dostal z 24. místa, na kterém startoval, až na konečné 9. místo. Po bombasticky povedeném startu a prvních několika zatáčkách byl Martin už kolem 14. místa a velice efektivní jízdou se dostal až na 9. Patrik skončil ze 3. místa, po né příliš povedené jízdě, místo před Martinem na 8. pozici.

Celkové hodnocení závodů je určitě pozitivní, protože jsme opět získali mnoho nových zkušeností a poznatků. Nebýt nesmyslného útoku Carltona, věříme, že výsledek by byl ještě lepší. Teď nás čekají ještě 2 závody MČR v Písku a ve Vysokém Mýtě. Rádi bychom zde zabodovali a vyhráli tak titul Mistra ČR ve třídě N125.
VELKÁ FOTOGALERIE ZDE!
